blýskajúcí adj.
k blýskati, blýskati sě
1. blýskající se, blyštící se, zářící
2. bleskový, (ve funkci gen.) blesku
Sr. blýskavý, bleskový
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
