blázniti sě, -ňu, -ní ipf.
k blázniti
dělat ze sebe „blázna“, chovat se pošetile, bláhově, nemoudře
Autor: Miloslava Vajdlová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
blázniti (sě), blázniti, blázniti sě -žňu, -zníš (sě) ned. bláznit; počínat si nerozumně, bláznivě, pošetile; žertovat, šaškovat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.