bezpřěmně, bezpřiemně, adv., v. bezpřěmný.

bezpřěmný, bezpřiemný, adj. zpurný, odporný, nesnesitelný, náramný, přílišný; heftig, masslos, unerträglich. Když urodí člověk bezprziemneho syna protervum Lit. Deut. 21, 18, bezprzyemneho Mus. tamt., bezprzemneho Ol. tamt., bezprzemneho protervum MamD. 299b. Syn bezprzemny a neposlušný protervus Ol. Deut. 21, 20, bezprzyemny Mus. tamt., bezprzemny abominabilis t. 3. Reg. 21, 26, bezprzyemny též MamA. 16b (Machabaeus) bezprziemny sě pohannóm činieše intolerabilis t. 2. Mach. 8, 5. Vodu bezprſiemnu torrentem intolerabilem ŽKlem. 123, 5, bezprziemny intolerabilis MamA. 26a Věci bezprzimne ChelčP. 268a. bezprzyemna hlubuokoſt PassKlem. 122b. (Lidé) mučie sě posty bezprzemnymi ŠtítBud. 195. Od bezprzemne práce přestati t. 156. bezprzyemnu buoleſt PassKlem. 214b; (zapomeň) na své bezprzyemne boleſti ML. 1b. Pro bezprzemnv žalost Štít. ř. 33a. Jehož jest milost bezprzemnaa libých věcí neuvázala t. 3b. S přieliš bezprzemne žádosti nečistotú Štít. uč. 42b; vbezprſemnee žádosti těla Štít. ř. 243b. Dvé k sboží přijednal hospodin, jedno bezprzyemnee snaženstvie a druhé rozkoš t. 112b. Zástupové sú zaneprázdňeni hospodářských věcí a pilnoſtij bezprziemnych ChelčP. 74b. — Adv. bezpřěmně, bezpřiemně, přílišně, náramně: proč sě tak bezprzyemnye mútíš ML. 3b; bezprziemnye jí (Marii) plakati braňte Krist. 87b; ani má (člověk) želeti bezprziemnie toho ŠtítBud. 168; ktož má komu poraditi, tak raď, aby k ničemuž bezprziemnie nenutil jeho Šach. 302b; kto sě oškřekne na chudého, když co prosí bezprzemnye Štít. uč. 134a; bezprziemnie těla nepohubuj ŠtítBud. 187; aby (člověk) neulehl bezprziemnye k té milosti t. 224; by (milost) cti sobě hledala bezprziemnie Kruml. 275b; královstvie bozie ti popadnú, ješto jako bezprzemnye po ňem stojie Štít. uč. 105b; ale mohl by duch tak bezprziemnye žádati proti tělu, že by řád nebyl ŠtítBud. 194.