bezděč, -i f.
ojed. též bezděčie, -ie n.
sr. diek, vděči
1. nátlak, nucenost, nedobrovolnost
2. pod bezděčú nedobrovolně, proti vlastní (popř. cizí) libosti, vůli (sr. ESSČ „bez dieky“ s. v. „dieka“)
Dolož. též vl. jm. míst. Bezděčie. Sr. bezděčenstvie, bezděčstvie, bezděčnost
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
bezděč, -i, fem., nedobrovolnost, nucení, Unfreiwilligkeit, Zwang. Přinutkaj je (úředníky) i pod bezdyeczy, ať pósobie své úřady Štít. uč. 82b. Pod bezdyeczy jemu (Šimonovi) kázachu kříž nésti ML. 116b a Krist. 100b. Pod hořkú bezdyeczy cum amara necessitate Mus. 2. Mach. 6, 7. Aby (něčeho) nečinil nějakú bezdiečzij přinucen jsa ChelčP. 30a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bezděč, bezděčnost, -i f., bezděčie, bezděčenstvie, bezděčstvie, -ie n. nedobrovolnost, nucení: pod bezděčí, pod bezděčím, pod bezděčenstvím nedobrovolně, pod nátlakem
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bezděč f. = nedobrovolnost, nátlak
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.