bahniti sě, -ňu, -ní ipf.
sr. zbahniti sě
(o ovci) bahnit se, (mít schopnost) vrhat jehňata
Etymologicky souvisí se slovem jěhně, nikoli se slovem bahno.
Sr. bahnicě, zbahniti sě, zjěhniti
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
bahniti sě, -ňu sě, -níš sě, impftiv., lammen, fetare, o ovcích; místo ahniti sě mylnou dekomposicí z obahniti sě = stsl. ob-agniti sę. (Ovcě) dvakrát v roce bahnic ſe Comest. 39b; (ovce) bahny ſie ComestC. 38a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².