bahnicě, -ě f.
k bahniti sě
bahnice, chovná ovce (tj. březí n. mající jehňata)
Etymologicky souvisí se slovem jěhně, nikoli se slovem bahno
Sr. jěhnicě
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 16. 6. 2025).
bahnicě, -ě, fem., Mutterschaf, srov. stsl. agnica agna. — Ovcě jich bahnyecze (omylem m. -icě) oves eorum fetosae ŽWittb. 143, 13; bahnicie ŽGloss. tamt. Z ovčího dobytka 10 bahnicz KolDD. 40b (1685).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².