břěst, -a/-u m.
Jen u Klareta. Dolož. též jako vl. jm. míst. Břěst. Sr. jilm, vaz
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 29. 3. 2024).
břěst, -a, -u, masc., jilm, Ulme, stsl. brêstъ ulmus, z berst-, — brzyeſt *sitanus Rozk. 1120, brzeſt též Prešp. 596, břest = jilm Blah. 339.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².