bľvati, bľuju, bľuje ipf.
blivati (?), -aju, -á ipf.
pozd. též blíti, bľuju, bľuje ipf.
sr. stsl. blьvati
1. blít (expr.), zvracet, dávit
2. čím (krví) dávit, chrlit krev
Na základě pozdních préz. tvarů nelze jednoznačně určit podobu infinitivu; na možnou doloženost obou podob (bľvati i blíti) ukazují odvozeniny bľvánie, blitie.
Existence formy blivati nejistá: na základě dokladu bývá ť potom raněný z bolesti [při přetětí kolenních vazů a žil] – zapsáno bywat – LékSalM 553 (lat. předloha jinak) ji rekonstruuje editor památky. Možno interpretovat též jako iter. blívati ‚často blít, opakovaně zvracet‘
Sr. pľvati , vracěti
Autor: Miloslava Vajdlová