bývalý adj.
k bývati
1. přihodivší se, nastalý
2. v čem (situaci) zkušený, zběhlý, kdo již opakovaně byl v něčem
Autor: Petr Nejedlý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
bývalý, adj., gewesen. Mnoho o tom mohli by pověděti w tom bywali (lidé), ale že jsem já nebýval v tom atd. Kruml. 284a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
bývalý adj. kdo dřív (někde) byl; zběhlý, zkušený
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
bývalý adj.; b. chytrák = zkušený, zběhlý chytrák
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.