búřiti, -řu, -ří ipf.
sr. búřě
1. bouřit, být v prudkém pohybu doprovázeném bouřlivým (burácivým) zvukem
2. (o člověku) bouřit, řádit, chovat se nevázaně
3. co (klidného) uvádět v neklid (nepokoj ap.)
4. koho ap. proti komu, na koho čím bouřit, burcovat, podněcovat nevoli (nepřátelství, odpor) někoho vůči někomu, štvát
5. co (válku) bouřením (burcováním) podněcovat
Sr. búřiti sě
Autor: Milada Homolková