|
|
|
akštajn, -a/-u m. akštejn, -a/-u m. akštén, -a/-u m. akštýn, -a/-u m. jakštýn, -a/-u m. sr. sthn. agatstein, střhn. agestein, acstein 1. jantar, ztvrdlá pryskyřice prastarých stromů používaná jako polodrahokam 2. magnetit, přirozený magnet Ojed. dolož. též vl. jm. pomíst. Akštien Autor: Martina Jamborová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 7. 5. 2024). 
akštajn, akštejn, akštén, akštýn, a také jakštajn atd., gen. -a, masc., z němč.: střhněm. agestein, acstein atd., sthněm. agatstein atd. Wackern. Wtb.jantar, a také magnet. — akſtayn gagates Prešp. 118, Gagat, Glanzkohle; akkſſten gagates Rozk. 203; *cacabre atp.: akſſtayn RostlF. 11a, akſtein SlovA., akſſten MamF. 71b, axteyn RostlD. 92a; — akſſten ApatFr. 193a; vezmi akſſtyn žlutý Chir. 50b; vezmi yakſſtyn žlutý a polož jen (eum) na novú střěpinu t. 224a; pravý balšám jest barvy žluté čisté jako akſſtayn Lobk. 170a. — Gagates Jakſſteyn virginitatem prodit etc. Lact. 277b, v. čistomilec. — Magnet: akſſtayn moc má tu, že přitrhne k sobě železo ROl. 102b. — Adjekt. -ový akštajnový, akštejnový, akšténový, akštýnový, jakštajnový, magnetový: k hoře Akſſtienowe Baw. 3b. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
akštajn, akštejn m. (z něm.) = achát, jantar; magnet Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|