prčka | StčS |
Prčka | StčS |

prčka, -y f.; sr. dial. prč (interj. vybíz.)

okrouhlý hrací kámen (popř. hra s ním?): tesser kostka, rochus roch…, citta prczka KlarGlosA 2123 (De civitate; v. piešek), pod. SlovVeleš 90b; citta est ludus quidam prczka SlovOstřR 4a. – Sr. prčečník

Sr. citta…scheibe DiefGlos 124 a citta est ludus, qui habetur in glacie SlovDief 64a. – Sr. po r. 1500 prček téhož významu

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


Prčka, -y m.; sr. prk

Jm. osob. (Johannes Prczka TomekMíst 2,230, 1411); též Prčková f. (panie Víty Prčkové ArchČ 26,579, 1430)

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety; verze dat: 1.1.25
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).