Nepomuk, -a/-u m.; k Pomuk
jm. míst.: de Nepomůch CDB 2,161 (1219); opat a vešken konvent v Nepomuce CJM 4/1,49 (1329); monasterii in Pomuk (škrtnuto) Nepomuk Confirm 2,48 (1371)
Podle ExcZub a Profouse (3,206) nepůvodní negace k Pomuk (v. t.)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
Nepomuk, -a, masc., jm. místní; de Nepomuch Reg. 1., č. 605 (1219), č. 687 (1224); von Nepomuk Poř. 1375 (55); de Nepomuk Fontes V, 120 (Pulkava); v (sic m. z) Nepomuka t. V, 290 (PulkR.); z Nepomuka PoprR. 17; do Nepomuka ArchČ. 3, 526 (1442); v Nepomuce t. 3, 374 (1447), t. 7, 156 (1516). — Adj. nepomučský: klášter Nepomucký ArchČ. 3, 291 (1410); z Nepomuckého zbožie t. 3, 27 (1444).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².