Michalec proprium
Dolož. též adj. poses. Michalcóv
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 26. 6. 2025).
Michalec, -lcě, masc., jm. osobní; demin. z Michal. Michalec NekrP.; Michalecz UrbE. 59; Michalczonis ΤomΖ. 1436 n 271.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².