Michael, -a m.
Michal, -a m.
k hebr. Michael
1. jméno archanděla
2. jméno osoby pojmenované podle archanděla
Dolož. též adj. poses. Michalóv, f. Michalová a jako součást vl. jm. pomístního (jména zámku) Michalova Hora
Autor: Jana Zdeňková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 26. 6. 2025).
Michal, -a, masc., jm. anděla; z Michael. — Svatý mychale ŽKlem. 136b. Vypiem čiešku tu na čest mychalu svatému DalC. 30. Jsem ť míchal, anjelský hrabie Kat. v. 1607. michal CisMnich. 97a. — Příjm.: Michal hrnčieř KolB. 25b (1495).
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².