Klimek, -mka, masc., jm. osobní, z Kliment. — Clymek UrbE. 279; Climek braxeator Lún. ks. 1401.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
