Erasim proprium
Erasm proprium
Erazim proprium
Erazm proprium
Erasmus (?) proprium
Erazmus (?) proprium
Nominativ Erasmus, Erazmus nedoložen
Autor: Martina Jamborová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 5. 7. 2025).
Erasm, Erazm, -a, masc., jm. osobní, Erasmus: Svatý Erazme ŽKlem. 138a, ſwati eraſm SekvE. 53a, ſwateho eraſma tamt.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².