Dacian proprium
Dacianus proprium
Autor: Milada Homolková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.27, citován stav ze dne 27. 7. 2025).
Dacian (3slab.), -a, masc., jm. osobní: dacyan… král pohanský JiřBrn. 4; tu vecě dacianouy t. 109; — adj. possess, -óv Dacianóv: jide k dacianw dvoru t. 83, omylem m. k Dacianovu.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².