bóžek, -žka, masc., demin. z bóh. — bozkowe zemščí dii terrae ŽWittb. 46, 10 — Příjm. Božek: bozka kaplana Pulk. 90a; srov. bozieka kaplana tamt. a příjm. Bóh.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
