|
|
|
krát, -a/-u m. a adv. též -krát adv. též -kráte adv. I. subst.s určitou řadovou číslovkou v prostém 4. p. n. v předložkových spojeních „na druhý krát“, „po čtvrtý krát“ ap. opakovaný, opakující se případ uskutečného děje II. adv.1. krát násob v. násob 2 2. „-krát“ -krát; vyjadřuje počet opakování děje upřesněný první složkou kompozita (číslovkou určitou, neurčitou, příslovcem) 3. „-krát“ s komp. adj. n. adv., s adv. „viec(e)“, „tolik(éž)“ -násob, -násobně; vyjadřuje, kolikrát se něco znásobilo, přičemž množství znásobení konkretizuje první složka kompozita K původu slova sr. ESSJ s. v. kraty, sr. též kratъkъ Sr. častokrát, násob 2, několikokrát, pětkrát, osmkrát aj. Autor: Miloslava Vajdlová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025). 
-krát, -mal. Přívěsek znamenající násobnost; v stsl. ještě subst.: kratъ, -u, masc., na př. dva kraty bis, tri kraty ter, mnogy kraty sæpe, sedmь kratъ septies. Z kortŭ-, srov. lit. karta vrstva. — To otec vida gednokrat za to mějieše, by atd. Pass. 348, jednokrát; aby gednokrat prosil ŠtítOp. 18; ať to gednokrat učinie Mill. 10a; yednukrat semel ŽKap. 88, 36, jednúkrát. — Dwakrat léta ktvú osenie AlxV. 616, dvakrát; jedinú a dwakrat sernel et bis Ol. 1. Mach. 3, 30. — Zapříš mne trzikrat Krist. 90a, třikrát. — cztirzkrat dráže quadruplum Ol. 2. Reg. 11, 6, čtyřkrát, čtyrkrát, čtřkrát; navracuji ctirkrat viece quadruplum Koř. Luk. 19, 8; cztrzkrat přěs den zpoviedachu sě quater Lit. Nehem. 9, 4. — pyetkrat čtyřidcět ran Kruml. 94b, pětkrát. — Sedmkrat za den septies ŽWittb. 118, 164, sedmkrát; ran do ſedmkrat tolikéž in septuplum Ol. Lev. 26, 21; — navrať ſedm kratu septuplum ŽKap. 78, 12. — defietkrat per decem vices Ol. Num. 14, 22, desetkrát. — Čtrnáctekrát VelKal 125, -ná-dste-krát, -ná-cte-krát. — (Dva, tři, čtyři)-dsěti-krát, -cěti-krát. — ſſeedesatkrat ROtcPetr. 261, -desát-krát. — Umřěla bych ráda za tě, ne po jednú, ale ſtokrat Hrad. 55a, stokrát; — svatý Pavel to svaté jmě Jezus Kristus… v svých epištolách patſetkrat psal Pass. 301, patsetkrát. — Umřěla bych ráda za tě… stokrát a k tomu ješče tiſiuczkrat Hrad. 55a, tisúckrát, tisícekrát; tiſſicekrat Kruml. 75a, tiſtycze krat t. 385a; — deſſyet tiſſycekrat ſto tiſſycze těch, ješto atd. t. 474a; — czaſtokrat Pulk. 69b, Kruml. 72b, častokrát; — (měsíc) sě mnohokrát p(roměn)í AlxH. 12, 4, mnohokrát; mnoho krat mečě sě lapav AlxBM. 4, 35. — Kolikrat sě tam (pústenník k jeskyni) jíti pokusieše, tolikrat sě jemu vždy též přihodilo Pass. 341, kolikrát, tolikrát; kolykrats na tu (tvář vezřěla) Kruml. 108a. — Chlév svój také niekolikrat vycídíš Kruml. 180b, několiko-krát, několik-krát, několikrát; nyekolikokrat aliquoties Ol. 1. Mach. 16, 2; niekolyk krat Třeb. Lobk. 1517. — Později také: množstvíkráte WintObr. I, 704 (zr. 1590), skrze bezpocžtu krate prošlé patenty KolO. 160a (1701), aby pokutu po každýkrát složil Hist. o těžk. protivenstvích 251 (z po-každé-krát, zúž.). — Druhý krát mluvil pan Tovačovský Let. 621, druhékrát. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
|