žizn (jednoslab.), žizen, žízeň, -zni f. i -znu m. život; úroda, hojnost, dostatek; uspokojení, osvěžení (
v. též žiezě)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
žizn f. = úroda, hojnost; dostatek, uspokojení
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.