ždáti, ždu, -eš, později ždám, -áš (imper. ždi, ždaj, přech. přít. žda, ždúci, impf. ždiech, ždách) ned. čekat, očekávat
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
ždáti nedok. = čekati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.