žahavka, -y f.
žáhavka, -y f.
žěhavka, -y f.
žihavka (?), -y f.
žiehavka, -y f.
rostlina s žahavými chlupy (zvl. kopřiva žahavka)
Sr. žahanka, žahavicě
Autor: Hana Sobalíková, Markéta Pytlíková, Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
