žahavicě, -ě f.
žáhavicě, -ě f.
žihavicě, -ě f.
žiehavicě, -ě f.
rostlina s žahavými chlupy (zvl. kopřiva žahavka)
Sr. žahavka, žahanka
Autor: Hana Sobalíková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
