špicě, štpicě, stpicě, -ě, štpička, stpička f., špic, -ě f. i m. špice, špička: anoť toho čert právě jako na špičce podává; ostří; dlouhá špička u bot; čelo vojska
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
špicě, špic f. (z něm.) = špička; dlouhá špička u bot; — šik (čelo vojska)
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.