škřidla f. deska, destička, plát, plech; břidlice, kámen: vzemši rychle přěostrú škřidlu i obřezala kožku lóna syna svého (
srov. škudla,
štrudla)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
