řútiti sě, řúcu, řútí ipf.
na koho řítit se, hnát se na někoho, něco, prudce se pohybovat směrem k někomu, něčemu
na koho vrhat se, útočit na někoho, napadat někoho
(o potu) řinout, řinout se, stékat
řítit se, padat shora dolů
řítit se, prudce, rychle se pohybovat vpřed
koho (o negativních pocitech) postihovat, zasahovat, (o chladu ap.) rychle, intenzivně pronikat
Sr. hnáti, udeřiti, řinúti, StčS obořiti sě 7
Autor: Miloslava Vajdlová