čtyřie, fem. neutr. čtyři, numer.,
vier, quatuor; stsl. četyre a
četyrije, z
ketūr-. — Cztyrzye uschú
DalC. 5; čtyřij hadové
Barl. 1, 23; čtyřij Čechové
VelK. 145. (Král) posla posly cztyrzy
AlxV. 439; cztyrzy ženy
t. 645; všěcka ſztyrſi elementa
AlxB. 2, 25; hnav i polomi cztyry s sobú
t. j. čtyry
AlxV. 1718; cztyry tisíce, cztyry sta
MandStrah. 10b, cztyry nohy
t. 35b. Ze cztyrzy korábóv
t. j. čtyří
Alb. 81b, cztyrzi tisícóv kročejí
Mand. 15a; čtyr zrn ječných
Háj. herb. 25b; dlúhost bude mieti tři dcěti loket a šířě cztrz
Mus. Ex. 26, 8; cztrz záhonóv
Mand. 59a, cztrz noh
t. 91b, cztrz dní
t. 51a. We ſtirech letech
Lit. Gen. 11, 16, w cztirech
Hug. 5, t. 10. Pec bieše ſtyrzmy dny pálena
Kat. v. 2907. Ustavuji tě nad ċtyṙi městy
Kladr. 1. Mach. 11, 57, překlad neumělý. —
*Čtyřie-ná-dsěte quatuordecim, za to
čtr-nádste atd.,
v. t. —
Čtyřie-mezi-dsietma atd. viginti quatuor. David ustanovil cztirzi mezi dcyetma kněží
Pass. 275; cztyrzymezydczyetma let
Kruml. 105b; oněch starcóv cztyrzmezydczijetma
Pror. 158a; nad cztirzmezczietma tisíci
Ol. 1. Par. 27, 1; ten má jmieti cztyrzmezdczijetma kop grošuov
Pr. pr. 250; čtyrmezcytma let
Háj. 28a a j.; bieše ctrmezdcietma stolic a na stoliciech ctirzymezcietma starcóv sedieše
Koř. Zjěv. 4, 4; (knihy) držie kapitol cztrmezczietma
Lit. I. úvod str. 3; puojčiti mně cztrmezczytma zlatých
KolCC. 10b (1546); sien se ſſtyrmezczetma slúpy
MandStrah. 37b, sto a cztrmezſtyetma (sic) slúpóv
t. 19b.