čiepě, -ěte n.
dolož. jen čápě, -ěte n.
k čáp
Odlišné od čěpě
Autor: Hana Kreisingerová
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 7. 9. 2024).
čápě, -ěte, *čiepě, neutr., junger Storch. — Pak-li čapě jestřába převejší Puch. 386b, množství cžapat t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
čiepě, neboli
čěpě, -ě, fem.,
srov. srbch. a
sln. čaplja ardea, Reiher; za to
nč. čepě, -ěte,
neutr.,
volavka, ardea, Reiher Jg. — czepie arduela (
m. ardeola
Jg.)
Lact. 28la. — Jinde
turdela (= quasi maior turdus Klotz,
Amsel, Drossel Diefb.): czyepie
Prešp. 177, czepye
Rozk. 1318, Nom. 64a (curdela
m. turd-), czepycz (sic) turdela
Veleš., cżepie
Lact. 286a. —
*čiepě srov. čápě.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².