1. český, zvl. patřící Čechům; (o zemi) obývaný Čechy

2. (o národu, vojsku ap.) český, (ve funkci gen.) Čechů

3. (o osobě) pocházející z Čech

4. (o králi, popř. knížeti) český, panující v Čechách

Koruna češská české království, svazek zemí spadajících pod vládu českého krále (resp. pod panovníkovu Svatováclavskou korunu)

češský dóm panovnický rod vládnoucí Čechám

5. (o knížeti, pánu ap.) český, mající sídlo v Čechách

6. (o biskupu) český, mající působiště v Čechách

7. (o převorství) český, nacházející se v Čechách

8. (o právu) platný v Čechách, užívaný v Čechách

9. (o jazyku, řeči) český, vlastní Čechům, užívaný Čechy

po češsku česky, českým jazykem

10. (o promluvě) český, pronesený česky

11. (o výrobku) vyrobený v Čechách

12. (o měně ap.) český, užívaný v Čechách; (o minci) ražený n. užívaný v Čechách

češská míle délková míra o velikosti 7530 m, odvozená od vzdálenosti odpovídající tisíci kroků

13. (o rostlině) rostoucí hojně v Čechách, v Čechách obvyklý, domácí

češský kopr rostlina s drobnými lístky a charakteristickou chutí a vůní, užívaná mj. i jako léčivka, zvl. kopr vonný

češský šafrán světlice barvířská užívaná jako náhražka šafránu (sr. „planý šafrán“, sr. ESSČ s. v. „šafrán“)

češský kmín kmín, rostlina s čárkovitými listy a bílými drobnými kvítky, užívaná zvl. jako koření, zvl. kmín luční

češská máta vyšší rostlina s výrazně aromatickými listy a léčivými účinky, rostoucí hojně v Čechách, zvl. máta peprná

češský ořěch léčivá rostlina pomáhající při dně, nachlazení, potížích s močením ap., zvl. tužebník, mochyně židovská třešeň (sr. spojení „zemský ořěch“ s. v. „zemský“ a ESSČ s. v. „túžebník“)