čadský, adj., lepý, udatný, šlechetný, hübsch, tapfer, edel. Z čęd-, srov. subst. čad, čada a též adj. nečadský = nekalý; strany pak významu přeneseného, mladý — statečný, srov. stč. dětečský a dětský = statečný a stsl. junъ iuvenis vedle srb. junak heros, junački heroicus. — Ti byli udatnější Br. Skutk. 17, 11, in marg.: čačtější, Vulg. nobiliores, ř. εύγενέστεςοι.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
čacký, čadský adj. (z pův. čad, čád chlapec, mladík) hezký, šlechetný, statečný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
čadský, čatský, čacký adj. (z
čad = mladík) =
čistý, švarný, udatný, šlechetný Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.