částa, -y f.
k čiest
kus chleba, krajíc, skýva
Jen u Klareta za lat. parta. Sr. partéka, skýba, úkruch
Autor: Kateřina Voleková
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
částa, -y, fem.: Skýva buccella, czaſta též parta Prešp. 1724, czaſta Rozk. 2606; tu bezpochyby rozuměno parta = pars, a částa tedy = část, kus.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
Časta, Částa, -y, masc., jm. os. — Casta NekrP. (2); Casta de Chrelow Reg. II, 1263, Chasta de Chrelow t. 1282, Scasta de Chrelow t. 1286; Tschasta abbas Reg. IV. 1289.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².