Čech | ESSČ | GbSlov |

Čech, -a m.

1. Čech, příslušník českého národa

2. pl. Čechy“ Čechy, země obývaná českým národem

Pl. Čechy je v Dal užíván také pro pojmenování osob, Čechů, sr. GbHistMluvn 3/1, 90. Dolož. též jako vl. jm. os. a míst. Čech a míst. Čechy

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.18, citován stav ze dne 23. 6. 2021).

 


Čech, -a, masc. jm. os.: v téj zemi bieše lech, jemužto jmě bieše czech DalC. 2; ten czech mějieše bratróv šest, a ot nich mnoho čeledi, juž jedné noci czech osledi t.; vece czech k svému sboru t.; by czech sám sedmý na téj hořě t. Jm. národní, Bohemus. (Na mostě v Praze) nebude viděti chzecha AlxB. 6, 28. Byl v Českéj zemi opat, jemužto jmě bylo Prokop, czech urozený Pass. 311. Czech Bohemus Prešp. 851. Plur. czechowe na Prahu vzběhú DalC. 36; czechowe prostřed hradu stojiechu t.; czechowe sě neozřěchu t.; tu czechowe Němce pobichu t. 44. Když czechi v klášter jdiechu DalH. 42; t. j. Čechy = Čechové, jméno země vzato za jm. obyvatelův; czechy DalC. t., chtyechu jej czechy zabiti t. 7, czechy sě vzpodvihú t. 45, czechy krabošky sobě učinichu t. 47, tu sě czechy dobřě mějiechu t. 58, czechy za knězem jako lvové diechu t. czechy jě (Polany) bojem podjidú t. 65, toho (Bedřicha) czechy z země vypudichu t. 71, czechy sě jich jěchu bíti t. 72, czechy sě do Prahy snidú t. 74, vy, czechy, nemóžte mě vypuditi t. 76, mé czechy s právem mi to učinichu t. 77, czechy všě nepřátely zbichu t. 78, proč czechy za lidi stáchu t. 84 a j. — Ciesař czechi pobi DalH 31; což tam bylo czech, ty všecky zbichu DalC. 33, ciesař chtě od czech polské zlato mieti t. 44, mnoho czech nerodi přijíti t. 52, král nesmě (neosmělil se) czechow u potřěbu přivinúti t. 92; ten nerodi czechom ztravy dáti t. 33; na czechach Polené všěch tvrzí dobychu t. 33; czechy Bohemos Prešp. 186a; Boemi neb Czechowe Pulk. 2a, ti ſlowanowe neb czechowe t. 3a, czechowe se vrátili t. 122b, Czechow a Moravčicóv t. 85a. Plur. nom. Češi je z doby novější, ještě r. 1602 nebyl obvyklý, v. Histor. Ml. III, 1, 90. — Vzato za příjmení: Mikscho Czech Reg. IV, 1336, relicta Czechonis Lún. ks. 1355, Czech TomZ. 412 st 221, Hynek Čech PoprR. 13. Čechy, jm. země, v. t.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 7 měsíci a 9 dny; verze dat: 1.1.18
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).