úfati, -aju, -áš ned. (komu, v koho, do čeho) doufat, spoléhat se, důvěřovat, věřit; (někomu něčeho) nadít se něčeho od někoho; sobě dobřě úfáše troufal si
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
úfati nedok. = doufati, důvěřovati, spoléhati; úfati komu = doufati v koho; — úfati někomu něčeho = nadíti se něčeho od někoho
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.