úředník, osoba pověřená „úřadem“, tj. úkolem, posláním, činností
osoba v nadřazeném postavení, (vojska) velitel, bibl. nad kým, koho (v pl.) něčí nadřízený (zpodst.), kdo má právo dávat někomu příkazy
čeho správce, osoba pověřená správou něčeho n. dohledem nad něčím
čí, koho (Boha, krále ap.) zástupce
admin. jaký, čí, čeho ap. úředník, zaměstnanec „úřadu“, tj. nějaké zemské n. vrchnostenské správní ap. instituce, úřědník dvorský úředník desek dvorských, úřědník menší úředník menšího, tj. zemanského soudu, úřědník větší jeden ze čtyř nejvyšších zemských úředníků, úřědník menší nižší úředník, zvl. úředník úzce spolupracující s „větším úřědníkem“, zástupce ap. „většího úřědníka“
čí, koho, čeho služebník, vykonavatel něčí vůle
hodnostář, osoba mající nějakou hodnost, nositel hodnosti
úřědník církve svaté duchovní, zvl. kněz
čí (Kristův) učedník, následník, apoštol