editor: Doušková, Barbora; Filipová, Jitka (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.); Švecová, Karolína
Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XXIII F 2, 2. polovina 15. století
oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2024
Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.
Edice byla připravena v rámci projektu AV ČR Otevřená věda 2024 (https://www.otevrenaveda.cz/cs/index.html).
Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.
Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (https://vokabular.ujc.cas.cz) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (https://lindat.cz) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).
Obecné ediční zásady
Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.
Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.
Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.
Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).
V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.
Komentář editora k textu
Pražská příhoda je epická veršovaná skladba z druhé poloviny 15. století, která je připsaná na stranách 428–430 do kodexu z roku 1426, jenž obsahuje zejména Pulkavovu. Rukopis je dnes uložen v Národní knihovně České republiky v Praze pod signaturou XXIII F 2, v digitální podobě je přístupný na stránkách Manuscriptorium.cz (https://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=record&pid=AIPDIG-NKCR__XXIII_F_2___25NYOP4-cs). Text v transliterované podobě zveřejnil již dříve J. Gebauer (1884).
Jedná se o epickou veršovanou skladbu popisující převrat v Praze v dubnu 1427 z pohledu umírněných husitů a katolíků (Šmahel 1996: 186), nasvědčují tomu i pasáže kritizující představitele radikálních husitů (Jakoubek ze Stříbra, Jan Rokycana aj.).
Na základě Fraňka (2007) je možné v textu identifikovat následující historické osobnosti (pokud se forma identifikace osobnosti v rukopise liší od zápisu u Fraňka, uvádíme ji v závorce): Jakoubek ze Stříbra (mistr Jakúbek), Jan Rokycana (kněz Rokycan), Martin Lupáč (chrudimský farář), Jaroslav (kněz u sv. Mikuláše), Jan Rozvoda ze Strakor (Rozvora), Svojše ze Zahrádky (Svojšě), Zikmund Korybutovič (knieže Zigmund), Polák Výšek (Víšek Polák), Jeroným Šrol, František Šilink, Václav Hedvika (Hedvika), Matěj Smolař, oxfordský mistr Petr Payn (Engliš), Vavřinec z Březové (mistr Vavřenec), Václav Štráboch (Štraboch), Zdeněk svícník (Zdenek).
Skladba je psaná mladším spřežkovým pravopisem a objevuje se v ní zvratná písařská analogie. Pokud se vyskytuje po hláskách j, l, emendujeme ji bez upozornění, v ostatních případech je opravu ni upozorněno. Text je psán čistě, autorské opravy se vyskytují jen na dvou místech, kde je škrtnuta záporka „ne“. Text je dělen na části latinským výrazem „versus“, které je v rukopise zapsané zkratkou.
Na vzniku edice se podílely studentky Barbora Doušková z Cyrilometodějského gymnázia a střední odborné školy pedagogické Brno (Lerchova 63, Brno) a Karolína Švecová z Gymnázia (Na Vítězné pláni 1160, Praha).
Zdroje
FRANĚK, M. 2007: Jan Velvar Diplomat husitské revoluce, nepublikovaná diplomová práce. Praha: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy. Dostupné online: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/12076/DPTX_2007_2_11410_OSZD001_68151_0_52906.pdf?sequence=1&isAllowed=y
GEBAUER, J., (ed.) 1884: Klasobraní po rukopisích. XIX: Básně připsané při PulkL. (t. j. při kronice Pulkavově, v rkp. Lobkovickém z 1. pol. XV, str. 426 sl.). Listy filologické 11, s. 294–297.
ŠMAHEL, F. 1996: Husitská revoluce 3, Kronika válečných let. Praha: Univerzita Karlova.