Vokabulář webový, webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny

Jak citovat

Gruntovní vypsání o náboženství tureckém a o jejich chrámích

editor: Doušková, Barbora; Filipová, Jitka (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.); Švecová, Karolína

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. 65 E 002118, 1594

oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha 2024–2025

Tato edice je autorské dílo chráněné ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, a je určena pouze k nekomerčním účelům.

Edice byla připravena v rámci projektu AV ČR Otevřená věda 2024 (https://www.otevrenaveda.cz/cs/index.html).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byla použita data a nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

Obecné ediční zásady

Elektronické edice jsou pořizovány výhradně z rukopisů, prvotisků a starých tisků z období 13.–18. století (resp. 1780; v odůvodněných případech jsou možné přesahy i za uvedené rozmezí). Při jejich vytváření je uplatňován kritický přístup k vydávanému textu. Texty jsou transkribovány, tj. převedeny do novočeského pravopisného systému, s tím, že jsou respektovány specifické rysy soudobého jazyka. Elektronické edice vznikají na akademickém pracovišti zabývajícím se lingvistickým výzkumem, proto je kladen mimořádný důraz na interpretaci a spolehlivý záznam jazyka památky.

Transkripce textů se řídí obecně uznávanými edičními pravidly, jimiž jsou pro období staré a střední češtiny zejména texty Jiřího Daňhelky Směrnice pro vydávání starších českých textů (Husitský Tábor 8, 1985, s. 285–301), Obecné zásady ediční a poučení o starém jazyce českém (in: Výbor z české literatury od počátků po dobu Husovu. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1957, s. 25–35) a Obecné zásady ediční a poučení o češtině 15. století (in: Výbor z české literatury doby husitské. Svazek první. Praha, Nakladatelství Československé akademie věd 1963, s. 31–41) a text Josefa Vintra Zásady transkripce českých textů z barokní doby (Listy filologické 121, 1998, s. 341–346). Tato obecná pravidla jsou přizpůsobována stavu a vlastnostem konkrétního textu. Při transkripci textu editor dbá na to, aby svou interpretací nesetřel charakteristické rysy jazyka a textu, zároveň však nezaznamenává jevy, které nemají pro interpretaci textu či jazyka význam (tj. např. grafické zvláštnosti textu). Tyto obecné ediční zásady jsou v elektronické edici doplněny o specifickou ediční poznámku vážící se ke konkrétnímu textu.

Součástí elektronických edic je textověkritický a poznámkový aparát, jehož obsah a rozsah je zcela v kompetenci jednotlivých editorů. Bez výjimek jsou v kritickém aparátu zaznamenány všechny zásahy do textu, tj. emendace textu (uvozené grafickou značkou ]). Uzná-li to editor za vhodné, může k vybraným úsekům uvádět také transliterované znění předlohy (v tomto případě následuje transliterovaná podoba za dvojtečkou). Pravidelně jsou zaznamenávány informace týkající se poškození či fragmentárnosti předlohy, nejistoty při interpretaci textu atp. Naopak výjimečně jsou zachyceny mezitextové vztahy.

Elektronické edice neobsahují slovníček vykládající méně známá slova. K tomuto účelu slouží slovníky zapojené do jednotného vyhledávacího systému Vokabuláře webového (http://vokabular.ujc.cas.cz/hledani.aspx), případně též slovníky nezapojené do tohoto vyhledávání (http://vokabular.ujc.cas.cz/zdroje.aspx).

V širším kontextu a podrobněji jsou uplatňované ediční zásady popsány v práci Aleny M. Černé a Borise Lehečky Metodika přípravy a zpracování elektronických edic starších českých textů (ke stažení zde), kterou v roce 2016 certifikovalo Ministerstvo kultury ČR.

Komentář editora k textu

Gruntovní vypsání o náboženství tureckém a o jejich chrámích (číslo Knihopisu K16787) bylo vytištěno na Starém Městě pražském roku 1594 u Buriana Valdy. Jeden z exemplářů je dnes uložen v Národní knihovně v Praze pod signaturou 65 E 2118. Tuto digitální kopii zpřístupňují portály Manuscriptorium.cz (https://www.manuscriptorium.com/apps/index.php?direct=facsimile&pid=NKCR__-NKCR__65_E_002118_3BH078C-csIMG00000001) a Google Books (https://books.google.cz/books?vid=NKP:1003306013&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false).

Jedná se o výtah z tisku Historia neb Kronika turecká (číslo Knihopisu K05548) od Konstantina Mihailoviće z roku 1565. Tiskař do Gruntovního vypsání vybral pasáže z folií 12v až 14r, 15v až 18r, některé pasáže z těchto folií však vynechal, primárně cizojazyčné věty. Konstantin Mihailović byl Srb, který v letech 1490–1501 napsal text o Osmanské říši, kde roky jako janičář žil (viz Mihailović 1975).

Historia neb Kronika turecká, vydaná téměř totožně dvakrát v letech 1565 (K05548) a 1581 (K05549), vychází zřejmě z rukopisu z počátku 16. století, jehož incipit zní „Konstantina z Ostervice kronika“. Tento rukopis je českým překladem a zároveň nejstarší dochovanou verzí Mihailovićova díla, které se v originále nedochovalo. Mezi zmíněnými tisky z let 1565 a 1584 a rukopisem je mnoho rozdílů (návaznost jednotlivých částí, jejich dělení, jazyk aj.), přesto se zcela určitě jedná o totožné dílo.

V Gruntovním vypsání se na foliu A2r objevuje neprůhledné a v jiných textech se nevyskytující slovo „burakabuňk“, které je kromě tohoto tisku doložené už jen ve výše zmíněných tiscích, a to na stejném místě. Rozdíly lze však najít při srovnání s rukopisem. Na místě slova „burakabuňk“ se totiž v rukopise nachází spojení <buraka binyp>, což v podobě „Burak’a binip“ znamená „nastoupiv/nasednuv na Buráka,“ tj. na létajícího koně z islámské mytologie. Daná pasáž tak v rukopise zní takto: „Machomet jest také každý rok třikrát buraka binyp v nebesích býval, jako by řekl naším jazykem: ‚Machomet sednuvši na nějaký vicher.‘ Machomet pro nás v nebesích zuostati nechtěl (...)“ (fol. 13v–14r).

Text je vytištěn čitelně a bez chyb, v edici tak k emendaci nepřistupujeme. Při transkripci se řídíme obecně uznávanými edičními pravidly, stručně upozorníme na některé specifické jevy textu:

Kvantita je v tisku značena důsledně, proto se držíme předlohy a zachováváme i rozdíly mezi tvary slov, např. peniz a peníze. K zaznačení sekundárního dloužení ve slově varůjte užíváme literu ů, ačkoliv se nejedná o etymologické ů vzniklé z ó (fol. A2r <Buffromané warůgte ſe pilně toho>), tj. preferujeme současný pravopisný úzus, kdy se u domácích výrazů píše uprostřed slova ů, nikoliv ú. Při psaní majuskulí se držíme současného úzu až na dvě výjimky: 1) Slovo Bůh píšeme s majuskulí, ačkoli v současném úzu se majuskule užívá pouze pro toho křesťanského. Podle naší interpretace však autor textu křesťanského Boha od muslimského neodlišuje. Minuskule užíváme jen v plurálovém tvaru. 2) V modlitbě Otče náš turecký píšeme s majuskulí tvary zájmena ty, jelikož je zde chápeme jako vyjádření úcty.

Na vzniku edice se podílely studentky Barbora Doušková z Cyrilometodějského gymnázia a střední odborné školy pedagogické Brno (Lerchova 63, Brno) a Karolína Švecová z Gymnázia (Na Vítězné pláni 1160, Praha).

Literatura

Google Books [online]. Dostupné z: https://books.google.com

Historia neb kronika turecká. Litomyšl: Alexandr Oujezdecký, 1565. Praha: Národní knihovna České republiky, sign. 54 E 64.

Historia neb kronika turecká. Litomyšl: Alexandr Plzeňský [spr. Ondřej Graudens], 1581. Praha: Strahovský klášter, sign. AP IX 87.

[Konstantina z Ostervice kronika]. Praha: Knihovna Národního muzea, sign. IV G 4, poč. 16. století.

Mansucriptorium [online]. Národní knihovna České republiky. Dostupné z: https://www.manuscriptorium.com

MIHAILOVIĆ, Konstantin 1565. Historia neb kronika turecká… Litomyšl: Alexandr Oujezdecký.

MIHAILOVIĆ, Konstantin 1975: Memoirs of a Janissary. Ed. Stolz, B. Michigan: University of Michigan. Dostupné též z: https://www.nypl.org/research/research-catalog/search?q=Memoirs%20of%20a%20janissary&search_scope=title

	Copyright © 2006–2025, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i. Vyhledávací program © 2006–2025, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2025, Irena Fuková Vokabulář byl spuštěn před 19 lety, 3 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.28
	Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062 (LINDAT/CLARIAH-CZ).