svatí ocsové, kteří biechu před peklem, že jim zvěstoval vykúpenie a božie narozenie, skroze něž sú měli býti vykúpeni od diábelskéj moci. Také sě radoval jeho otec Zachař, že jest ke čsti navrátěn byl a ducha svatého naplněn. Jakož sě čte o jeho narození, že král, svatý David, chtě rozšířiti boží službu, byl ustavil čtyři a dvadćeti biskupuo, z nich bieše také jeden Zachař, a ten mějieše ženu ménem Alšpětu, mnoho let bezdětky oba biesta, spravedliva před bohem i před lidmi. A když sě to sta, že Zachař vnide do chrámu, chtě obět bohu položiti na oltář, tehdy zjevi sě jemu anjel Gabriel. An sě jeho velmě užase, vece jemu: „Neboj sě, Zachaři, neboť jest uslyšána tvá modlitva a tvá žena Alžběta porodí tobě syna a převzděješ jemu méno Jan.“ Jako sme řekli na počátce, tehdy Zachař, znamenajě svéj starosty a svéj ženy neplodstvie, poče sě mýliti a podlé obyčejě židovského znamenie prositi. I anjel jemu vece: „Jáť sem anjel Gabriel, jenž vždy stojím před bohem. Proto, žes nevěřil mým slovóm, oněmíš a hned nebudeš moći mluviti až do jeho narozenie.“ A když z chrámu vynide, nemože mluviti, hned lidé znamenachu, že jest některé viděnie viděl. A když skona svój úřad, vráti sě do svého domu. A tu hned svatá Alžběta počala jest svatého Jana a s tím sě tajila pět měsiecuov, stydieći sě, že na starosti počala syna. Potom v šestý měsiec svatá Maří přišla k nie, radujíći sě, že jest syna počala. A když jie pozdravi svatá Maří, tehda svatý Jan, pln ducha svatého, pozna syna božieho a velikú radostí poče sě metati v životě svéj matky. I osta tu s ní svatá Maří za tři měsiece a posluhova jie a svatého Jana pěstovala v svú rukú. A osmý den snidechu sě přátelé, aby dietě obřezovali, i chtiechu jemu převzdieti Zachař po otci. Tehda svatá Alžběta vece: „Převzděte jemu Jan.“ A hned Zachař, jeho otec, otevřel svá usta, zvola a řka: „Požehnaný hospodin, buoh mocný, že jest ráčil navščieviti svej lidi.“ Tehdy jich přietelé diviechu sě tomu velmě a řkúce: „Čso sě vám zdá, jaké to dietě bude, že jest boží moc s ním?“ A tak jest svatý Jan obradoval vešken svět svým narozením, a proto světíme jeho narozenie jako božie a svaté Mařie. Prosme jeho, ať nás obveselí zde na tomto světě a naše duše v nebeském králevství. Jehož mně etc.cizojazyčný text
Iohannis et Paulicizojazyčný text
Isti sunt due olywe et duo candelabra lucencia ante Dominum habent potestatem claudere celum nubibus etc.cizojazyčný text Tato slova píše svatý Jan v Tajnići, uzřev velikú chválu svatého Pavla, i die a řka: „Tata svatá dva mučedlníky božie jsta dvě olivě a dva sviecny svietíćie před bohem a máta moc zavřieti oblaky nebe.“ V těchto sloviech móžeme trojí věc znamenati. Prvé, proč je přirovnává k uolivám a k sviecnóm. Druhé ukazuje jich dóstojenstvie, že svítíta před bohem. Třetie jich moc velikú, že nebesa zavierají a zlú búři od nás odhánějí, a proto slóve Jan Burjan, že búří vládnú a dobrý déšč dávají.
O prvém máme znamenati, že pro trojí věc jě nazývá olivy. Prvé, jakož dvě olivě plodnější sta, než jedna sama stojíći, takéž tato dva svatá mučedlníky byla sta velmi plodna, že sta plodila křesťanstvo a vieru boží. Prosme jich, ať nám svú prosbú uprosie boží milost a zplodie naše zbožie i zdravie. Druhé, jakož olivy sú veliké moci a vóně, že svú vóní zahonijí jedovatú věc, takéž tato svatá svú milostí zahonila sta pohanské modly. Prosme jich, ať svú prosbú tohoto léta odženú od nás vše zlé a dadie nám vše dobré. Třetie, jakož oliva dává z sebe olej, jímž mnohé rány léčie, takéž tato dva svatá dávala sta z sebe milost dvojí. Prvé, že jsta boha velmě milovala, a to jest byl drahý olej, bez nehož ižádný nemóže do nebes, ani jeho pustie, a to
