A dejž jim své požehnání,

ať v víře a v milování

množí se v synech a dcerách,

opatrújž je v jich potřebách,

slyš je míle v jich prosbách.

Potom je mezi anjely

a mezi svaté manžely

rač tam do nebe přivesti,

kteříž tvé věčné radosti

došli z pouhé milosti. Amen.

Neděle třetí po Třech králích

Summa epištoly svatého Pavla k Řím. z kap. 12.[100]R 12

Pokoje vyhledávati, křivdy Bohu poroučeti a nepřátelům dobře činiti křesťané mají.

Píseň, zpívá se jako: Máme v Pána Boha věřiti.

Jenž znáš, že naše opatrnost

od sebe jest naprosto nemoudrost,

nespravi-li jí tvá božská moudrost[ah]moudrost] maudroſti[101]Duálový tvar „moudrosti“ zde není pravděpodobný, nevyskytuje se ani v pozdějším vydání pramene, které je uloženo ve Strahovské knihovně pod signaturou AE X 67..

Protož nás, Pane milý, zpravúj,

ať nedoufáme[ai]nedoufáme] nědaufáme pyšně v rozúm svůj,

moudrosti tvou nás k dobrému[aj]dobrému] dobrěmu darúj,

abychom neodplacovali

zlým za zlé, než pokoje hledali,

pokudž můž, byť[ak]byť] byt se všemi jej měli.

Křivdy naše tobě toužíce[102]Ve významu „svěřujíce“.,

pomsty vlastní nehledajíce,

na soud tvůj všecko vznášejíce,

nepřátely[103]Substantivum je v akuzativu plurálu. naše krmili,

v žíznivosti jejich napájeli,

tak tvú vůli skutečně plnili.

Dodejž nám, Pane, své pomoci[al]pomoci] pomocý,

ať se nedáme zlému[104]zlému: złemu přemoci,

ať přemáháme dobrými zlé věci.

Potom nás přiveď k oslavení

do nebe, kdežto nic zlého není

než sama radost, věčné utěšení.

Summa evanjelium svatého Matouše v kap. 8.[105]Mt 8

Kristus Pán bez přijímání osob všechněm věřícím litostivý a dostatečný spomocník jest.

Píseň. Spívá se jako: Zvěstujem vám radost.

Ó, Pane Ježíši,

jenžs sstoupil z výsosti,

lékaři nejlepší,

by neduživosti

sám naše uzdravil

a k tomu krvi svou

lékařství připravil.

Rač na nás pravici

tvou míle vztáhnouti

a tvé krve moci

nemocných dotknúti[106]dotknúti: dotknuti,

tak nás očistiti

a malomocenství

škodného zprostiti.

Ač my nejsme hodni

tvých, o, Pane milý,

zásluh, dobrodiní,

nebo jsme zhřešili,

všaks ty litostivý,

rciž slovo, ať jest zdráv

hříšnik neduživý.

A rač z své milosti

s tvými volenými

nám příti[am]příti] přigjti s dílnosti,

ať jsme spolu s ními

církve tvé oudové,

skrz pravé věření

tvoji dědicové.

Ať se za tvým stolem

v tvém božském království

tebou, živým chlebem,

sýtíme s radostí,

zbav hrozných temností,

v nichž jest pláč, kvílení,

trápení s bolesti.