kteréhož jste milovali a posavád v dobrém připomínati ráčíte, vděčnou mysli přijíti a mne, nestatečného a jako nejmenšího z služebníkův Kristových, laskavě sobě poručeného míti ráčíte. Pán Bůh všemohoucí račiž V. M. i všecku obec s pastýři vašími v dobrém spůsobu při svém čistém slovu chovati, ostříhati a požehnati i věčně spasiti, amen.

Datumcizojazyčný text v Menším Městě pražském u sv. Mikuláše v pondělí po památce sv. panny Kateřiny. Kteréhožto dne hvězda, praví ji býti někteří kométou, do osmnácti hodin i na zejtří do 17 bíledně spatříná byla. Léta věku posledního 1612.

Kněz Jiří Hanuš Landškrounský

Jiná předmluva, skladatele písní těchto

Syn Boží, Spasitel náš, sebe samého dveřmi ovcí nazývati ráčí. A dokládá, že jest také i jistý vrátný, který otvírá dvéře. (Jan 10.) Proč pak takových jmén užívati, aneb čemu nás takovým podobenstvím učiti ráčí, náleží to na nás, abychom tomu rozuměli. Proto pak sebe Pán dveřmi nazývá a k nim se připodobňuje. Neb jako dveřmi vchází se do příbytku, a tak se to, co a jak v něm jest, spatřuje, tak také skrze Krista, to jest skrze jeho učení, vchází se do tejností božských a spatřuje se Bůh i vůle jeho. Jakož dí Kristus: (Jan 14.) Filipe, kdo vidí mne, vidí i Otce mého. Bez těch dveří žádného přístupu k těm božským věcem není. Jakož sám Pán svědčí, řka: (Mat. 11.) Žádný nezná Otce, jediné Syn a komu by chtěl Syn zjeviti. A proč žádný nemůže bez Pána Krista Boha Otce poznati a vůli jeho rozuměti, příčinu klade sv. Jan, řka: (Jan 1.) Boha žádný neviděl, ale jednorozený Syn, kterýž jest v lůnu Otce, onť jest nám vypravil. To jest, od přirození všickni lidé tak jsou na mysli a rozumu oslepení, že Boha a jeho vůle nikterakž sami od sebe znáti nemohou. Což Pán Bůh vida, ráčil Syna svého na tento svět poslati, aby skrze něho lidskému pokolení sebe i svou vůli v známost uvedl a vyjevil.

Dále oznámeno bylo, že těch dveří jistého vrátného Pán Kristus býti praví: Vrátný pak ten jest Duch svatý, jenž