a oni vyšedše, jeho nenalezli. Proněžto biskup lidí shromazdil, jim přikázal, aby se postiec bohu modlili, zdali by ráčil zjeviti, který jest to pútník byl, jenžto jest jemu z tak velikého nebezpečenstvie pomohl. Tehda té noci biskupovi zjeveno jest, že to byl svatý Ondřej, jenž u pútníkové postavě přišed, od velikého hřiechu biskupa vystřiehl. Potom biskup boha pochváliv po všecky své dni svatému Ondřeji rád slúžil a naposledy se bohu dostal.
Život svaté panny Barbory
Za dávných časóv, za kterýchžto kralováše Maximianus ciesař, byl jeden velmi vzácný bohatec jménem Dioškorus v tom městě, ješto Nikomedia slove, a byl pohan a křesťanské viery veliký protivník. Ten mějieše jednu dceru, té jméno bieše Barbara. Ta jest byla v tělesné lepotě velmi krásná, ale Jezukristova služebnice velmi snažná. A že bieše jediná otci svému, velmi ji otec milováše tak, že jie choval na jednom vysokém a bezpečném domu, aby jie ne každý snadně mohl viděti. A když k tomu přišlo, že jie mnozí velicí lidé na otci prosiechu, otáza jie otec, chtěla li by za jednoho mocného a bohatého muže jíti. K tomu ona odpovědě a řkúc: Otče milý, nečiň mi té křivdy, neb bych mnohem radši ot meče sešla, než bych za kterého muže jíti povolila. Uslyšav to jejie otec, nechtěl jie na tom zamútiti, ale tak jie nechav, krásně jie na tom domu chováše.
Zatiem otec jejie Dioškorus kázal bieše sobě jeden dóm krásný dělati. Proněžto pozvav k sobě mistróv dělníkóv, rozkázav jim všeckno
