Přědmluva
Blahoslavený buoh, jenž žádá všěch lidí spasenie a k své spravedlné známosti přivedenie a jenž také naši cěstu do Ejipta zřiedil a tu nám mnoho divuov zěvil, z nichžto netoliko nám zěvilo sě jest spasenie, ale mnohem viece všemu ščedí užitečné rozprávěnie i ke čsti i ke všie dobrotě i k vieřě přichýlenie.
A kakž koli k tak velikému vypravení těch slavných věcí nejsmy hodni ani duostojni ani mnohá věc muož sě malú řěčí vypraviti, avšak že milost bratrská na hořě olivečské přěbývajících chtěla ny jest k tomu vzbuditi, abychom skutky náboženstvie i utrpenie i divy popsali, ty kteréž smy svýma očima viděli, toho smy sě pochytili, jich svaté modlitbě úfajíce a na tom nižádné chvály svěcské nežádajíce, ale všěch, ktož to budú čísti, k spasení a ku polepšení života žádajíce. Neb všeliký člověk příkladem svého bližnieho sě polepší a od nehody svěcské sě oddálí a pokoj milujě a milosrdie následujě.
Ó, věrně viděl sem drahý poklad Jezukristuov v tělesných střěpiech schován. A když sem jej nalezl, nejsa toho závistiv, učinil sem jej všěm obecný. Neb čímž toho poklada jiným viece udielejí, tiem sami bohatějšé bývají.
A protož na počátcě skutkuov ejipských mnichuov vypravenie prosím našeho boha milého, Jezukrista milostivého spomoženie, jehožto mocí má býti pravé dokonánie.
