Tyto knihy zkládal jest jeden mistr jménem Bartolomeus a vybral je z řěckých knih z jedněch, jimž řiekají Praktika, a skládal je z latiny [v]text doplněný editorem vlaskú řěč a já z té v českú. Jakž nás učí mistr Bartolomeus zprávně v našich knihách, takto řka po latinsku a řka, ktož sě chce těchto knih ujistiti a seznati je, řiekají jim knihy, ješto duovodem mistra Bartoloměje v Praktikách, toho uměnie v lékařství, jakž praví mistr Galienus a mistr Konstantinus, že v řěckých mistřiech v Praktikách lékařských byl mistr Bartolomeus najmistrnější a vybraný, ten nás na těch knížkách učí těm všem věcem, jichž sě jest ujistil, že jest řěckými artikuli došel jistě a mistrně.
Ipokras a Galienus a Konstantinus, ta mistří pravie, když sě kto chce na těch knihách učiti lékarských a jiných sě rychtovati, má najprvé věděti, z kterých žil neb z kterých rozličných podobenství života člověčieho podlé jeho porozenie, kohož cěle léčiti má neb chce, má zvěděti, kterú by člověk nemoc měl ten jistý. A to má na nemoci vody jeho seznati, které postavy ta voda bude, jest liť mu v žilách, neb v údech, nebo v kostech.
Najprvé vezmi sklenici velmi čistú, nezrnatú, a tať má býti zduolu širšie nežli shuory. A když bude k světu s puol noci po snu, kaž jemu v tu sklenici vodu pustiti, tomu nemocnému. Bude liť voda črvena, tehdyť jemu zlá krev škodí, a tať črvená voda bude husta, toť znamená, žeť zlá krev tělo přěmáhá.
Rumnost
Když jest voda tenka a nehusta, že ten člověk jest rumnosten, má […]text doplněný editorem[5]poškozený list krve přěmnoho a v něm mokvá a tú krví musí mdléti nebo […]text doplněný editorem[6]poškozený list množstvím té krve tak silně, že nižádná mokrost ani vlažnost nemuož odolati horkosti té krve.
O vozřivcě
Komuž bude voda husta a kalna nepřieliš, tehdy jest člověk mdlého přirozenie, ozřivý a bledý, to sě tiem znamená, že jemu slezeno v životě tuchne a hnije, ten člověk nerad mnoho mluví.
Znamenie zamúcenie
Komu voda tenka a biela jest, ten člověk jest zamúceného srdce a neustavičného.
