Počínají sě knihy čtenie svatého Marka

Mc1,1 Počátek čtenie Jezukrista, syna božieho. Mc1,2 Jakož psáno jest v Izaiášovi proroku: Aj, posielám anděla mého před tváří tvú, jenž připraví cěstu tvú před tebú. Mc1,3 Hlas volajícieho na púšti: Připravte cěstu páně, pravé čiňte stezky jeho. Mc1,4 Byl jest Jan na púšti, křstě a kážě křest pokánie na otpuštěnie hřiechóv. Mc1,5 I vycházieše k němu všěcka židovská vlast a Jeruzalémští všickni a křstiechu sě ot něho v Jordánské řěcě, vyznávajíce hřiechy své. Mc1,6 A bieše Jan oděn srstmi velbúdovými a pás kožený u ledví jeho a zelinu a med lesní jiedáše. Mc1,7 A kázáše řka: „Přijde silnější mne po mně, jehožto nejsem hoden přiklekna rozvázati řeménka obuvi jeho. Mc1,8 Já sem vás křstil vodú, ale onť vy křstíti bude duchem svatým.“

Mc1,9 I stalo sě jest v těch dnech, přijide Ježíš ot Nazareta galilejského a křstil sě jest v Jordáně ot Jana. Mc1,10 A ihned vystúpiv z vody, viděl jest otevřená nebesa a ducha jakožto holubici sstupujícieho a zóstávajícieho v něm. Mc1,11 A hlas stal sě jest s nebes: „Ty jsi syn mój milý, v tobě mi sě slíbilo.“

Mc1,12 A ihned duch vyhna jej na púšť. Mc1,13 I bieše na púšti čtyřidceti dní a čtyřidceti nocí a pokúšěn bieše ot šatana. A byl jest s šelmami a posluhováchu jemu andělové.

Mc1,14 A když jest zrazen Jan, přijide Ježíš do Galilee, kážě čtenie královstvie božieho Mc1,15 a řka, že sě jest naplnil čas a přiblížilo sě královstvie božie, kajte sě a věřte čtení. Mc1,16 A pomíjeje podlé moře Galilejského, viděl jest Šimona a Ondřeje, bratra jeho, púštějíce sieti v moře, neb biechu rybáři. Mc1,17 I řekl jest jim Ježíš: „Poďte po mně a učiním vás, abyšte byli rybáři lidští.“ Mc1,18 A ihned opustivše sieti, šli sú za ním. Mc1,19 A pošed odtud maličko, viděl jest Jakuba Zebedeova a Jana, bratra jeho, i ti na lodi skládajíce sieti, Mc1,20 a ihned povola jich. A opustivše otcě svého Zebedea na lodí s pacholky, šli sú po něm.

Mc1,21 I vjidechu do Kafarnaum. A ihned v soboty všed do sboru, učieše jě. Mc1,22 I diviechu sě nad učením jeho, neb bieše učě jě jakožto moc maje, a ne jakožto mistři. Mc1,23 A bieše v sboru jich člověk v duchu nečistém [i]text doplněný editorem[1]i] et lat. vzvola Mc1,24 řka: „Co nám a tobě, Ježíši Nazaretský? Přišel si zatratiti nás? Viem, že jsi svatý boží.“ Mc1,25 I pohrozil jest jemu Ježíš řka: „Umlkni a vyjdi ot člověka!“ Mc1,26 A dera ho duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyjide ot něho. Mc1,27 I divili sú sě všickni, tak že tázáchu sě mezi sebú řkúce: „I co jest to? Které učenie toto nové, že v moci i duchóm nečistým přikazuje, a poslúchají jeho?“ Mc1,28 I rozjide sě pověst jeho ihned do každé krajiny galilejské.

Mc1,29 A ihned vyšedše z sboru, přišli sú do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a Janem. Mc1,30 A ležieše svekruše Šimonova zimnici trpiec, a ihned pověděchu jemu o ní. Mc1,31 A přistúpiv pozdvihl jest jie, popad ruku její. A ihned osta jie zimnice a posluhováše jim.

Mc1,32 A když jest byl večer, když zašlo bieše slunce, nosiechu k němu všěcky, ješto sě zle mějiechu, i diábelstvie majíce. Mc1,33 A bieše všecko město shromáždilo sě ke dveřóm. Mc1,34 I uzdravil jest mnohé, kteříž sě trápiechu rozličnými neduhy, a diábelstvie mnohá vymietáše a nedadieše jim mluviti, neb vědiechu jeho.

Mc1,35 A na úsvitě velmi ráno vstav, vyšed otjide na pusté miesto a tu sě modléše. Mc1,36 I šel jest za ním Šimon, a kteříž s ním biechu. Mc1,37 A když nalezechu jeho, řekli sú jemu, že všickni hledají tebe. Mc1,38 I vecě jim: „Poďme do blízkých vesnic a měst, abych i tam kázal, neb sem k tomu přišel.“ Mc1,39 I bieše kážě v sbořiech jich i ve všie Galilei a diábelstvie vymietaje.

Mc1,40 I přijide k němu malomocný prosě jeho, a poklek na kolenú, řekl jest: „Chceš li, móžeš mě očistiti.“ Mc1,41 A Ježíš slitovav sě nad ním, ztáhl jest ruku svú a dotek sě jeho, vecě jemu: „Chci, buď čist!“ Mc1,42 A když jest řekl, ihned otstúpi ot něho malomocenstvie i očištěn jest. Mc1,43 A pohrozil jest jemu a ihned vyvrže jeho, Mc1,44 i die jemu: „Viz, aby nižádnému nepravil. Ale jdi, ukaž sě kniežěti kněžskému a obětuj za očištěnie tvé, které věci přikázal jest Mojžieš na svědectvie jim.“ Mc1,45 A on vyšed poče kázati a ohlašovati řěč, tak že již nemožieše zjěvně do města vjíti, ale vně na pustých miestech býti. I scháziechu sě k němu otevšad.