Tuto se počíná ženské tajemstvie
V napředpsané řeči učinil sem zmienku o ženském tajemství. Protož nynie chci o něm psáti, jelikož najkráče moci budu, aby mohla předepsaná řeč k úplnějšému rozumu přijíti. Prosím každého, ktož čísti umie, aby této řeči o ženách před nemúdrými nepravil a sám se uměl každý chovati před nemúdrými ženami.
Mistr Aristotiles takto o tom se přimlúvaje, die, že rozenie zvieřat na světě rozličné, výtečné a nevěčné, toho dovodí a řka: Najpřirozenější jest na světě každé věci sobě podobné tváři uroditi, aby božské věčnosti účastny byly, jehož všichni žádáme. Nebo jeden člověk nemóž vždy živ býti. A protožť se i rodie, neb ačť otec umře, ale syn ostane. A protož jsú vždy lidé od Adama až do sie doby. Ale žádný živ nebyl odtud dosovad, neb Adam umřev, ostavil syny své po sobě. Protož člověk nemóž živ býti věčně. Praví týž mistr, cožkoli na světě ženské tělo má, to nemóž věčně býti, ale vždy se kazí, a již by dávno člověčé tvář zahynula, by se nerodili. K tomu se přimlúvá mistr Averois a řka: Božie múdrost dala tu moc každé věci, aby se rodila a po sobě svú tvář ostavila. Protož člověčie tvář nikdy nezahyne, ačť jeden umře, ale druhý ostane v podobenství tváři onoho.
O výkalu a o čmýře kapitula prvá
Najprvé slušie znamenati, že každý člověk, jenž se urodil, od přirozenie jest stvořen z výkalu otcova a ze čmýry mateřiny. Neb když žena leží s mužem, pustí čmýru téhož času jako muž výkal, tak se ta semena sběhnú v ženském vatni. A když se jedno sémě k druhému přimiesí, tehdy ihned žena počne v děloze. A děloha se zavře velmi tvrdě, aby i kúska semene neupadlo, a s tiem čmýra ženám téci přestává, doniž jest těžká. Pakli to sémě bude přesto téci, tehdy to dietě bude nemocné a rádo umierá, neb se tam v děloze pokazí a nevyjde pravým urozením, a často miesto dietěte máť maso krvavé, nahnilé anebo jako kyselici porodí. A to slóve potratila dietě.
Znamenaj, že výkal jest sémě mužské a jest zbytek všech krmí tělu nehodných. Čmýra, jako mistr Isiodorus die, jest cuočka neb tečenie ženská, ješto ženám a mnohým na každý měsiec teče viecež a viecež, vedlé studena a nečistoty ženské, a ten se čin stává od krmí nedovařených v žaludku a nepožitých. A to sstupuje a teče v dělohu a pro ženské studené přirozenie musí jim téci. A protož i čmýra, sémě ženské, také jest, ješto teče ženám od 14 let až do padesáti let, i každý měsiec pro ženské počištěnie. A tož některé na nov,
