život m. život: (Vlasta) všěm mužóm na život otpovědě vypověděla boj na život a na smrt; zvésti život na též stopě prožít život stejným způsobem; potřeba životóm životní potřeba; prázdniti životem tělesně odpočívat; plat do života doživotní; břicho, lůno: v život do žaludku, do břicha; tělo: býti u čeho životem svým být při něčem osobně přítomen; (pole druhého pole) jest dotklo svým životem dotklo se po celé délce
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
život m. = tělo; mój život = já; její život = ona; životem tělesným = tělesně
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.