šafrán | ESSČ |

šafrán, -a/-u m.

k střhn. saf(f)rān, sapharan n. k lat. safranum

šafrán, zvl. květ n. semeno šafránu, užívané v lékařství a jako koření při vaření

polský šafrán, planý šafrán světlice barvířská užívaná jako náhražka šafránu

Doloženo též šefrán

Sr. šafránie

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 10 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).