|
|
|
česati, -šu, -še ipf. 1. co (místo na těle ap.) čím třít, drhnout, škrábat 2. co (ovoce ap.) z čeho (stromu ap.) česat, sklízet, trhat; „česati jablka nedospělá“ počínat si zbrkle, unáhleně, nerozvážně (sr. ESSČ s. v. „sčásati“) 3. co (vlasy ap.) čím česat, upravovat pomocí hřebenu 4. co (zvíře) čím kartáčovat něco, upravovat něčí srst pomocí kartáče ap. 5.co (vlnu) čím česat, vydělovat kratší vlákna a nečistoty pomocí kartáče ap. (sr. ESSČ s. v. „česrati“) Sr. mykati Autor: Hana Kreisingerová Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 24. 4. 2024). 
česati, -šu, -šeš, impftiv., kämmen, pflücken; stsl. česati, z koř. kes-, v. Brugm. II, str. 1080. — Česati hlavu atd., pectere, scabere. Když sě czeſſeſſ Modl. 105a. Czeſte své ač i krastavo, nedaj v své ciuzozemci, česká hlavo DalC. 4. (Básněmi) těšie srdce marná jako czeſſicz svrablivie uši ŠtítMus. 140a, jako ċeẛyc svrablivé uši ŠtítOp. 152b. Uda sě jemu nohy czeſaty otczowy ROlB. 121a, uda se jemu nohy czeſati otcowy Jeron. 121b. (Psíky) czeẛí HusPost. 112b. Ten kóň rád ſie czeſſe na ocase ChirB. 290a. — Česati ovoce, carpere, colligere. Czesy carpo Veleš. Czeſſaty jablka Pass. 157. Donidž jablka czieſaſſe Otc. 308b. Když u nás kaštany čeſſij Puch. 89b. Ovoce aneb květ, to voli; pak-li obé líbo tobě, květ s ovocem, ċess je sobě Baw. 36. Zda-li s bodlivého dřievie fíky czeſſij? Krist. 42a. — Vědě (píše Darius Alexandrovi), že jsi po letech mladý, poňež ješťe nejmáš rady, czeſes jablka nedospělá AlxV. 973, konáš práci předčasnou, jednáš nemoudře. Kdež ovoce nedospělo, czeſeſly to, tratíš dielo t. 977. Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².
česati, -šu, -šeš ned. česat (vlasy, ovoce); češeš jablka nedospělá počínáš si unáhleně, nerozvážně Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
česati nedok. = pomlouvati; pěstovati něco, hleděti si nečeho. Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.
|