často | ESSČ | GbSlov | MSS |

často adv.

k častý

1. hustě

2. často, zhusta, četně, hojně

3. nejednou, nezřídka, dosti často

4. v odkazu na předcházející sdělení často, opakovaně

V edici PísSvatokup uvedeno jako časte, snad vlivem tamo tame. Sr. častokrát, čěstě, nečasto, nečěstě, nejednú, přěčasto

Autor: Kateřina Voleková

Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.24, citován stav ze dne 25. 4. 2024).

 


často, adv., oft; vedle toho je také adv. téhož významu čěstě, v. t.; ono je ustrnulý sing. akk., toto lok.; kompt. k oběma je čěstějie. — Czaſto saepe ŽWittb. 128, 1; DalH. 41; Mast. 420; Prešp. 2198. Gdež chzaſto bývá přěkruto AlxB. 8, 31. Czaſto sě to velmi stává, že bolest moci přidává AlxV. 1710. Mateřino naučenie czaſto děti držie tvrdo Štít. uč. 58a. Snad by lépe bylo, by na tě czyeſtyegije vzpomínali Štít. ř. 123a. Řiekají páni: Chlap ť jest jako vrba, čím czeſtyegye ji obrubáš, tiem ť sě húšťe obalí Štít. uč. 84a. Hojnějie to činiti máme, czaſtyegije zovúc chudé k svému kvasu Štít. ř. 74a. Ty, ješto czaſtyegye (přijímají) Modl. 94a.
Zdroj: Gebauer, J., Slovník staročeský, I–II. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění a Česká grafická společnost Unie, 1903 a 1916; Praha: Academia, 1970².

 


často, čěstě (kompar. čěstějie) adv. často, zhusta; hustě
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 11 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).