často, adv.,
oft; vedle toho je také
adv. téhož významu
čěstě,
v. t.; ono je ustrnulý
sing. akk., toto
lok.;
kompt. k oběma je
čěstějie. — Czaſto saepe
ŽWittb. 128, 1; DalH. 41; Mast. 420; Prešp. 2198. Gdež chzaſto bývá přěkruto
AlxB. 8, 31. Czaſto sě to velmi stává, že bolest moci přidává
AlxV. 1710. Mateřino naučenie czaſto děti držie tvrdo
Štít. uč. 58a. Snad by lépe bylo, by na tě czyeſtyegije vzpomínali
Štít. ř. 123a. Řiekají páni: Chlap ť jest jako vrba, čím czeſtyegye ji obrubáš, tiem ť sě húšťe obalí
Štít. uč. 84a. Hojnějie to činiti máme, czaſtyegije zovúc chudé k svému kvasu
Štít. ř. 74
a. Ty, ješto czaſtyegye (přijímají)
Modl. 94
a.