vřieti, vru, vřeš (impf. vřiech, aor. vřěch) ned. vřít; hořet, planout: vřieti milostí komu planout láskou ke komu; vřěť každému srdce po jazyku svému; kvasit: nové víno vře; kypět
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
